AISCHA Z KRAJÍČKOVY STRÁNĚ
Datum konání – 29.5.2010
Místo konání – Želiv
Název zkoušky – Mezinárodní záchranářské zkoušky RH-E, speciál sutiny
Rozhodčí – ing. Jaroslav Sedlák
Výsledek – prospěla velmi dobře.
Místo konání – Želiv
Název zkoušky – Mezinárodní záchranářské zkoušky RH-E, speciál sutiny
Rozhodčí – ing. Jaroslav Sedlák
Výsledek – prospěla velmi dobře.
Letošní rok naše dvouapůlletá fenka Aischa začala, co se týče zkoušek, velmi slibně. Tu první, velice těžkou, dlouhou a náročnou úspěšně složila právě minulou sobotu.
Na mezinárodní záchranářskou zkoušku RH-E, speciál sutiny, jsme nastupovaly ve společnosti zkušených kolegů záchranářů s jejich již dobře cvičenými psy. V 99 % to byli psi pracovní, vedle již osvědčených ovčáků byli vidět také dva dobrmani, retrívři, labrador a rotvajler. Aischa jako jediná zastupovala plemeno rhodeský ridgeback. Nutno říct, že pracovala skutečně pěkně. Již na poslušnosti se přísný pan rozhodčí nechal slyšet, že předvedení bylo kvalitní a přesné a že se mu Aischa opravdu líbila, dokázal hned vzápětí, kdy ukázal palec dolů dvěma záchranářkám z našeho družstva Vysočina. Ze 13 nastoupených psů posléze ubyl další, který nezvládl střelbu při odložení a utekl. Bylo vidět, že pan rozhodčí zkoušku zadarmo rozhodně nikomu nedaruje. Nám sice pár bodíků také ubylo, hlavně za chůzi u nohy bez vodítka, kdy Aischa obcházela kaluže /voda je její úhlavní nepřítel/, ale vše bylo napraveno na překážkách. Ty jí nesmírně baví a její rychlost a přesnost v provedení byla i pro všechny ostatní přímo ukázková. Poslední část zkoušek byla nejtěžší. Šlo o samotné vyhledávání ukrytých osob v nepřístupném a málo přehledném terénu. Pan rozhodčí opět zabodoval, když figuranty ukryl tak důmyslně, že splnění této disciplíny se zdálo skoro nemožné. Jenže to nezná mojí zlatou holku Aischu! Od samotného vběhnutí do prohledávané oblasti zkušeně nasála a netrvalo ani minutu a už předpisově hlásila, že má nalezence! Kdybych bývala nezmatkovala já, měla plný stobodový zápis. Jenže mě se ten úkryt zdál natolik nepravděpodobný, že na dotaz rozhodčího, kde je osoba, jsem velice nejistě odpověděla a to se mu zcela zákonitě nelíbilo. Prý mám příště věřit svému psu, že je velice schopný a mám se od něj co učit… No paráda, takže pes vynikající a psovod mu to kazí.. ale i tak radost byla obrovská, protože právě na sutinách skončili další čtyři psi, kteří figuranta vůbec nenašli. Aischa ještě v druhém kole hledání s rušivými jevy opět bodovala, zahlásila další nalezené osoby, v podstatě je hledání pro ní radost a zábava. S takovým psem se dělají zkoušky jedna radost. Po čtvrté hodině odpolední byl konec všemu snažení. Zbyla nás necelá polovina, která celý maraton dokončila. Sice jsme nebyly s Aischou první, ale náročná zkouška byla, jak se říká „v kapse“. Aischa jako záchranářský pes je velmi pracovitá, poslušná a ochotná se učit, takže se zkouškami nekončíme a napodzim budeme pokračovat, pravděpodobně stopařským speciálem. Již teď se na něj začneme připravovat a doufám, že Aischa bude stejně šikovná jako dosud.
Na mezinárodní záchranářskou zkoušku RH-E, speciál sutiny, jsme nastupovaly ve společnosti zkušených kolegů záchranářů s jejich již dobře cvičenými psy. V 99 % to byli psi pracovní, vedle již osvědčených ovčáků byli vidět také dva dobrmani, retrívři, labrador a rotvajler. Aischa jako jediná zastupovala plemeno rhodeský ridgeback. Nutno říct, že pracovala skutečně pěkně. Již na poslušnosti se přísný pan rozhodčí nechal slyšet, že předvedení bylo kvalitní a přesné a že se mu Aischa opravdu líbila, dokázal hned vzápětí, kdy ukázal palec dolů dvěma záchranářkám z našeho družstva Vysočina. Ze 13 nastoupených psů posléze ubyl další, který nezvládl střelbu při odložení a utekl. Bylo vidět, že pan rozhodčí zkoušku zadarmo rozhodně nikomu nedaruje. Nám sice pár bodíků také ubylo, hlavně za chůzi u nohy bez vodítka, kdy Aischa obcházela kaluže /voda je její úhlavní nepřítel/, ale vše bylo napraveno na překážkách. Ty jí nesmírně baví a její rychlost a přesnost v provedení byla i pro všechny ostatní přímo ukázková. Poslední část zkoušek byla nejtěžší. Šlo o samotné vyhledávání ukrytých osob v nepřístupném a málo přehledném terénu. Pan rozhodčí opět zabodoval, když figuranty ukryl tak důmyslně, že splnění této disciplíny se zdálo skoro nemožné. Jenže to nezná mojí zlatou holku Aischu! Od samotného vběhnutí do prohledávané oblasti zkušeně nasála a netrvalo ani minutu a už předpisově hlásila, že má nalezence! Kdybych bývala nezmatkovala já, měla plný stobodový zápis. Jenže mě se ten úkryt zdál natolik nepravděpodobný, že na dotaz rozhodčího, kde je osoba, jsem velice nejistě odpověděla a to se mu zcela zákonitě nelíbilo. Prý mám příště věřit svému psu, že je velice schopný a mám se od něj co učit… No paráda, takže pes vynikající a psovod mu to kazí.. ale i tak radost byla obrovská, protože právě na sutinách skončili další čtyři psi, kteří figuranta vůbec nenašli. Aischa ještě v druhém kole hledání s rušivými jevy opět bodovala, zahlásila další nalezené osoby, v podstatě je hledání pro ní radost a zábava. S takovým psem se dělají zkoušky jedna radost. Po čtvrté hodině odpolední byl konec všemu snažení. Zbyla nás necelá polovina, která celý maraton dokončila. Sice jsme nebyly s Aischou první, ale náročná zkouška byla, jak se říká „v kapse“. Aischa jako záchranářský pes je velmi pracovitá, poslušná a ochotná se učit, takže se zkouškami nekončíme a napodzim budeme pokračovat, pravděpodobně stopařským speciálem. Již teď se na něj začneme připravovat a doufám, že Aischa bude stejně šikovná jako dosud.
článek: D. Hávová (majitelka Aischy)
P. Hávové a Ai patří velké gratulace! Jsem na vás opravdu velmi hrdá!!!